Vždy jsem byl spíše zastáncem názoru, ať se prosadí kvalita. Tohoto názoru se držím i v otázce zavedení kvót pro ve volbách pro ženy. Narozdíl od privátní či státní sféry jsou volby procesem, kde o podobě (složení) voleného tělesa mohou rozhodnout tajně a dle svého názoru všichni občané bez ohledu na pohlaví či barvu pleti a jejich hlas má stejnou váhu. Výsledek vždy odpovídá poptávce společnosti.
Proč je tedy zastoupení žen v parlamentu jen 15,5 %? Je to vina opravdu mužů? Vždyť žen je ve společnosti většina! Dotyčné voličky ten problém asi jako závažný neberou, jelikož by mají dvě možnosti jak to změnit. První možností je: vytvořit stranu profilující se na tzv. ženských otázkách, jež bude chtít oslovit většinu žen (možná i muže) a stát se tak stranou s ryze ženským zastupitelským klubem. Výsledek takovéhoto pokusu známe z výsledku voleb do Poslanecké sněmovny: zhruba 0,2 % hlasů. Druhou možností pak je, že ženy (voličky) budou více využívat svého práva dát preferenční hlas ženám (kandidátkám) a dostat je tak nahoru i z nevolitelného místa. V posledních parlamentních volbách se díky preferenčním hlasům dostaly do Poslanecké sněmovny z nevolitelného místa Zuzka Rujbrová-Bebarová (KSČM) v Jihomoravském kraji a Alena Páralová (ODS) v Pardubickém kraji (zda hrála v jejich případě hlavní roli ženská otázka se ovšem nikdy nedozvíme, jelikož kvůli tajnosti volby se nikdy nedozvíme, kdo přesně je volil a tudíž i jejich motivaci k této volbě). Kde je poptávka, projeví se i výsledný efekt.
Někdo zcela jistě namítne, že je chyba již v tom, že žen je málo na kandidátkách. Ano žen je málo, ale to není ve velké většině případů chyba mužů. Zde musí ovšem vzejít aktivita od žen, tedy musí mít touhu ve větším počtu kandidovat. Nikdo jiný to za ně neudělá. Nebo si snad někdo myslí, že každé primární volby dopadnou tak, že jednotní muži si navolí na kandidátku skoro samé muže a nejednotné ženy skončí skoro všechny pod čarou jako náhradnice?
Abych nevypadal jako nepřítel žen, tak Vám raději zveřejním jak jsem volil v parlamentních volbách v roce 2006 (byly to moje první volby do této komory). Jako občan s trvalým bydlištěm v Kroměříži jsem tudíž volil ve Zlínském kraji. Stranu, kterou jsem volil, nominovala za okres Kroměříž tři ženy a jednoho muže. Preferenční hlas jsem dal jedné z těchto tří kandidátek a jednomu kandidátovi z okresu Uherské Hradiště. Mou volbou byla KDU-ČSL. Mnou preferovanými kandidáty byli: Michaela Šojdrová a Ludvík Hovorka.
Použiju předvolební heslo ODS z roku 1992: "Nevymýšlejme vymyšlené." Ženy nechť se nesnaží vytvářet korporativní zastoupení žen v Poslanecké sněmovně (dále by mohli následovat jiné skupiny, jež by se mohli cítit diskriminovány a domáhaly by se své kvóty v parlamentu jako např. věřící, homosexuálové či Moravané), ale efektivně využívají možností, které mají.